Můj příběh

Můj příběh o cestě ke zdraví našich psů začíná před mnoha lety. Za svou kynologickou praxi už jsem vyzkoušela krmit opravdu téměř vše. Když jsem byla malá, jezdili jsme pro psí maso na nucené výseky, vařili vnitřnosti a přidávali Roboran, protože nic jiného nebylo. Potom přišla éra granulí a všichni pejskaři si oddechli. Už tenkrát nám všem bylo jasné, že krmit psa průmyslově vyráběným krmivem je trochu krátkozraké řešení, ale co si budeme povídat – bylo to pohodlné a rychlé! PR články nás krmili informacemi o vyvážené kompletní stravě a nejmenovaná firma se dokonce vydala cestou reklamní kampaně se sloganem „dva zdravé roky navíc.“ No nekupte to! Jenže ono to s těmi “zdravými“ roky navíc není tak úplně pravda… V roce 2007 mojí desetileté feně, krmené tím opravdu  „NEJ“ (nejen nejlepším, ale také nejdražším) krmivem, vypověděla službu játra. Následoval roční maratón po veterinách napříč Českou republikou a zkoušení mnoha terapií, léků a jaterních diet. Ani po roce se její zdravotní stav nezlepšil a stáli jsme před otázkou, zda jí dát uspat nebo čekat, který ze záchvatů se jí stane osudným. Když nepomohla tradiční medicína, vyhledala jsem homeopata a zkusila tak trochu v zoufalství poslední možnost. Homeopat prohlédl všechny jaterní testy za poslední rok, nasadil homeopatickou léčbu a zakázal doživotně podávat jakoukoliv chemii – tedy průmyslově vyrobenou stravu. Po prvních dvou týdnech pouze na syrové rybě a lécích se fena trochu zlepšila, po měsíci na čistém BARFu zmizely všechny klinické příznaky poškození jater a po půl roce na BARFu byly krevní testy (nejen jaterní hodnoty) úplně v pořádku. Tato fena již nikdy nedostala do misky granuli, již nikdy jsem jí nepodala žádný zakoupený pamlsek. Dožila se něco málo přes 13 let a zemřela ve spánku přirozenou smrtí. Od té doby BARFujeme!

Ano, začátky byly samozřejmě těžké. Museli jsme nakoupit mrazáky, naučit se vážit a počítat krmnou dávku, získat  zdroje kvalitního masa…. ale výsledek opravdu stojí za to! Nejde jen o pocit, jde o opravdu přirozené krmení a zdraví našich čtyřnohých přátel. Je to znát na kondici, na aktivitě, na biochemických vyšetřeních a v neposlední řadě na „produkci,“ která je proti odpadu z granulí téměř poloviční. Zkrátka už bychom neměnili, zdraví našich psů za to opravdu stojí. Jistě, že krmení masem je o něco nákladnější a časově náročnější. Ale každá vynaložená koruna se v budoucnu vrací v podobě ušetřených nákladů na veterinární vyšetření.

 Img_13713

 Naši psi podávají výkony ve sportu i ve výcviku a jejich zdravá výživa je pro nás prioritou! Kvalitní strava je základem každého úspěchu - v životě i ve sportu.

Bohužel, ne každý má vhodné možnosti BARFovat. Chybí zkušenosti, prostory pro velké mrazáky, čas a zdroje kvalitního masa. Kromě toho firem, které prodávají maso pro psy je na trhu celá řada, a ne vždy je maso z kvalitních zdrojů a ne každý BARF tedy musí být nutně zdravý. Kromě toho je tu otázka vyvážení denní krmné dávky, která pro každého nemusí být právě snadná. Proto jsme stále hledali mezi průmyslově vyráběným krmivem, zda se náhodou neobjeví nějaký záblesk naděje na kvalitní a zdravé krmivo, které bychom mohli doporučovat našim odchovům a používat v případech, kdy maso není po ruce. Navzdory tomu, že na trhu je aktuálně přes sto značek, žádná neodpovídá mým představám o krmení psa, které neohrožuje zdravý vývoj organismu. Kdo stále věří ve vyváženou stravu v komerčních granulích, může se zkusit půl roku stravovat instantními polotovary a sám na sobě následky pocítí. Nevěřícím „Tomášům“ opět doporučuji přečíst černou knihu o krmivářském průmyslu „Kočky by kupovaly myši“ od H. U. Grimma. Pokud přečtete více než 40 stran aniž byste šli zvracet, smekám před vámi.

A po letech marného snažení se konečně blýská na časy! V roce 2018 jsme objevili REICO.

Nyní už můžeme krmit naše psy zdravě a bez konzervantů, i když zrovna maso není po ruce. A to je pro mě opravdu  největší dar!